Úvodní stránka>Plzeňský kraj>okres Klatovy>Sušice>Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter

Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter

NÁZEV : Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter

OBEC : Sušice

ČÁST OBCE : Sušice III.

OKRES : Klatovy

TYP PAMÁTKY: sakrální

GPS : 49°13'44.7"N, 13°31'19.0"E

NADMOŘSKÁ VÝŠKA : 475 m.n.m.

DOSTUPNOST : pěšky, na kole, autem

vzdálenost od BUS : cca 0,3 km – nábřeží Karla Houry“

vzdálenost od ČD : cca 2,8 km – ČD Sušice

PŘÍSTUPNOST : kostel příležitostně přístupný

Turistické značení : červená a modrá turistická značka

Výchozí bod : stanice ČD Sušice

POPIS :

Nepřehlédnutelnou stavební dominantou u mostu přes řeku Otavu je bezesporu klášter kapucínů s kostelem sv. Felixe. Historie přítomnosti kapucínu v tomto královském městě je úzce spjata s koncem 30 leté války, po jejímž skončení byli do Sušice povoláni, aby poskytli duchovní útěchu zdejšímu obyvatelstvu. Samotné pozvání pak bylo s největší pravděpodobností iniciováno sušickým děkanem Šebestiánem Zbraslavským ze Svatavy, hrabětem Jindřichem Libštejnským z Kolowrat a jeho synem Františkem Oldřichem, přes kterého se k žádosti připojil i samotný císař Ferdinand III. K položení základního kamene ale došlo až 17. září 1651 za přítomnosti Jana Antonína Losyho, pražského arcibiskupa Arnošta kardinála Harracha, který kostel r. 1655 také vysvětil. Záhy po vysvěcení kostela věnovali manželé Jindřich Michael Hyzrle z Chodů se svojí chotí Eleonorou Alžbětou milostný obraz Panny Marie Bolestné, ke kterému se váže mnoho učiněných zázraků. Tím nejznámějším je však ten vůbec první, který je spojen s událostí, která se odehrála v roce 1649 na Zelený čtvrtek, kdy se majiteli zámku Lčovice na Prachaticku hraběti Jindřichu Michalovi Hyzrlemu z Chodů narodil syn, po narození nejevil žádné známky života, hrabě Jindřich se tedy začal u obrazu Panny Marie, který dostal za své diplomatické služby jako poděkování od saského kurfiřta, modlit. Následně vzal syna do náručí a párkrát na něj vydechl, dítě jako zázrakem ožilo. Když po křtu manželé děkovali Pánu Bohu za záchranu syna, podívala se matka na obraz a zjistila, že na čele Panny Marie vyrazila krůpěj krve. V době největšího rozmachu kláštera, t. j. v 17. a 18. století, zde působilo 15 až 20 řeholníků. Za zmínku stojí jistě i klášterní kaple s malovaným trámovým stropem, nazývána též morovou. Kaple je dokladem údajné obětavosti zdejších kapucínů, kteří v době morové epidemie ošetřovali nemocné, sami se nakazili a zhoubné nemoci podlehli. Skupina kapucínů, kteří ošetřovali nakažené, se modlili právě v této kapli, aby nenakazili ostatní bratry. Vpravdě osudným byl pro klášter rok 1950, kdy tehdejší vládnoucí garnitura v čele s KSČ činnost kláštera ukončila, mnichy vyhnala a objekt dala v užívání vojsku. Návrat řeholníků se pak datuje až do roku 1993, ale trvala pouze do roku 2001, kdy zemřel poslední. Naštěstí touha a chuť zachovat kapucíny v Sušici vyústilo k znovuvybudování komunity v roce 2007 a do současné doby lze potkávat na chodbách kapucínského kláštera v Sušici 3 bratry.

(www.kapucini.cz, edit. Jakub Stránský, Česká stopa)

MAPA KČT : č. 68 – Pootaví, Sušicko a Strakonicko

OSTATNÍ : Nemovitá památka ČR zapsaná na seznamu NPÚ

Kostel přístupný v době konání pravidelných bohoslužeb

UMÍSTĚNÍ : Od nádraží ČD se vydejte po žlutě značené turistické značce cca 2,6 km až do míst, kde odbočuje vlevo na železnou lávku přes Otavu. Vy však pokračujte ještě cca 200 metrů rovně po nábřeží Jana Seitze až k samotné, nepřehlédnutelné budově kláštera a kostela sv. Felixe.

MÍSTA V OKOLÍ (do 3 km vzdušnou čarou) :

Sušice Muzeum

Kostel sv. Václava

Nový židovský hřbitov

kaple sv. Rocha

socha T. G. Masaryka

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Památník odboje

Žižkův vrch

Starý židovský hřbitov

Kaple 14. svatých pomocníků

Boží muka – Sušická stínadla