Středočeský kraj
Středočeský kraj je od roku 1960 (1.7.1960) územně správní jednotkou, která má v rámci České republiky jednu zvláštnost a tím i výjimečné postavení. Jako součást původního Pražského kraje má krajské město v Praze a tím se stal jediným krajem, který má sídlo mimo hranice kraje. Co do počtu obyvatel se svými více než 1,2 milionu obyvatel (hustota osídlení převyšuje 108 obyvatel na km2) řadí mezi největší v rámci ČR. Stejně tak je tomu i v případě rozlohy, která činí cca 11 014 km2.
Region se rozprostírá v oblasti Českého masivu a je tak součástí jednoho z nejstarších osídlených území Evropy. S tím souvisí i vysoká koncentrace historických památek a archeologických nálezů dokazujících nejstarší osídlení této lokality, které sahá až k pravěkým lovcům. Bez nadsázky lze říci, že tímto regionem procházela historie našeho státu od bájných míst (Blaník) přes místa fakticky spjatými se začátky státního uspořádání (Libice n. Cidlinou, Stará Boleslav,….) až k novodobým milníkům české historie (pobyt sovětských vojsk – Milovice, …). Městem s největší koncentrací historických památek je potom Kutná Hora, která byla také vyhlášena památkou UNESCO.
Příroda je v kraji od severu k jihu velmi rozmanitá – od úrodných zemědělských nížin v Polabí až po zvlněnou krajinu Brd s nejvyšším bodem kraje – vrch Tok (865 m.n.m.), od vodních ploch velkých řek Labe a Vltava až po příkré skalnaté srázy Českého ráje, Kokořínska a Českého krasu.