Eliška Přemyslovna (*1292, †1330)

Byla jednou ze čtyř dětí královského páru Václava II, a Guty Habsburské, která zemřela již v raném Eliščině dětství. S otcem sice neměla příliš vřelý vztah, ale o to lepší byl její vztah s tetou Kunhutou. Po smrti otce se, dle vžitých pravidel, ujal vlády její bratr a jediný mužský potomek Václav III., který však byl již roku 1306 v Olomouci zavražděn. To byl okamžik zostřeného boje o český trůn, ze kterého nakonec, i přes odpor sester zavražděného krále Václava III., vítězně vzešel Albrecht Habsburský a po něm jeho syn Rudolf. Teprve po něm se k moci dostal sestrami prosazovaný Jindřich Korutanský (manžel nejstarší z nich Anny). Ten však rozhodně nepatřil k příliš rozhodným a kvalitním vládcům a tak při stále ostřejším mocenském boji Eliška roku 1310 uprchla do Německa, aby se provdala za Jana Lucemburského, který se tak na český trůn dostal jako první z rodu Lucemburků. Nepatřil sice mezi vzorné manžele a příkladné vládce, který nemalými ústupky české šlechtě udržel trůn ve své moci, ale s Eliškou i přesto zplodil syna Václava, který se později stal králem českým a císařem římským – Karlem IV. Svůj velmi pestrý a nikterak jednoduchý život Eliška završila v roce 1330, kdy zemřela a po smrti byla uložena k věčnému odpočinku po bok svého otce na Zbraslavi.

(zdroj www.panovnici.cz, edit. M. Stránský Česká stopa)

Související články  :

Nymburk                     Socha sv. Terezie