Benátky nad Jizerou
Město svou polohou na jižním okraji mladoboleslavského okresu ve Středočeském kraji těsně sousedí s bývalým vojenským výcvikovým prostorem Milovice – Mladá. V současné době město obývá více než 7 000 obyvatel a katastrální území je větší než 35 km2.
Poprvé je místo v písemných pramenech zmiňováno již v polovině 11. stol. V souvislosti s osadou Obodř, která je dnes jednou z městských částí Benátek. Prostor však byl dle archeologických nálezů osídlen již v dávno minulé době bronzové. Název Benátky bychom mohli zaznamenat například před rokem 1346, kdy tehdejší majitel nedalekých Dražic získal povolení vystavět na nedaleké vyvýšenině Nové Benátky. Na konci 16. století získal místní zámek i celé panství císař Rudolf II., který sem přivedl i veleznámé učence té doby Tychona de Brahe a Johannese Keplera, kteří zde prováděli svá pozorování. Po Rudolfu II. se majitele v nepravidelných intervalech střídali až do doby, kdy panství získal rod Thun – Hohensteinů a následně Kinských. Od posledně jmenovaných zámek zakoupilo město. V průběhu II. sv. války došlo ke sloučení Nových a Starých Benátek, čímž došlo ke vzniku nového města Benátky nad Jizerou. Později byly k městu připojeny i další obce Obodř a Kbel. Část katastrálního území obce byla od roku 1904 součástí vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá. Historické centrum města je od konce 20. století městskou památkovou zónou.
Město sice leží v úrodné krajině dolního Pojizeří, ale je známé i svou průmyslovou výrobou a to nejen tradiční, ale i nově vzniklou – Carborundum Electrite, AVE CZ, Družstevní závody Dražice, ad. Město je tedy v širokém okolí světlou výjimkou. Město se může také pochlubit širokou nabídkou zájmových organizací, především sportovních, kdy mnoho sportovních klubů působí na celorepublikové úrovni – badminton, volejbal, hokej, rychlobruslení, vodní slalom, ad.