Lysá nad Labem

Svými více než  8 500 obyvateli a katastrem o výměře přesahující 3 300 ha se toto město řadí k největším v okrese Nymburk. Většina půdy, která patří k tomuto středočeskému městu je využívána pro zemědělský průmysl, jako ostatně většina v úrodném Polabí.

První písemná zmínka o tomto místě spadá snad až do 11. století a je velmi úzce spjata s knížetem Jaromírem, který měl být na místním hradišti vězněn a oslepen na příkaz svého bratra Oldřicha. Jako o městě se potom zmiňuje listina královny Guty ze sklonku 13. století, kterou byly spojeny osady v jeden celek. Největšího rozmachu zaznamenala Lysá nad Labem bezpochyby za majitele Františka Antonína hraběte Sporcka, který byl velikým znalcem a obdivovatelem umění. Díky tomu na svých panstvích Lysá nad Labem a Kuks nashromáždil velice zajímavou sbírku soch barokního umělce Matyáše Bernarda Brauna i dalších jeho vrstevníků včetně benáteckého Františka Václava Adámka. Lysá je dále velice známa jako bašta českých evangelíků, kteří většinou sice po bitvě na Bílé Hoře opustili naše země, ale po vydání Tolerančního patentu se opět odkudsi v Lysé objevili a dali vzniknout areálu Evangelického sboru. Je jisté, že někteří zůstali po celou dobu ve městě v utajení. Dalším světoznámým rodákem je Bedřich Hrozný, jehož rodný dům nalezneme v západní části náměstí, které nese jeho jméno. Dalším mezníkem, který měl nepopiratelný vliv na rozvoj místa je rozmach železnice a zřízení nedalekého vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá.

Jak již bylo v úvodu popsáno, tak většina půdy je obdělávána a zemědělská výroba zde převyšuje ostatní odvětví průmyslu. Je však pravdou, že ve městě nalezneme i některé podniky známé svou výrobou u nás i za hranicemi (DYWIDAG PREFA, LINDE+WIEMANN, KOVONA, Metal Arsenal, ad.). Město můžeme rovněž, díky existenci výstaviště, řadit mezi veletržní místa republiky. Dobré spojení s hlavním městem potom zajišťuje mnoha lidem pracovní uplatnění i jinde, především v hlavním městě.